Ožralá kobyla

Tomáško Vojta Kiďák

1:Můj kEůň je vlastně kHobyla, co nAa hřbetě mě nEosila,
když jsem byl ještě malý dítě hrHavý,
teď kEe stáří je prHaštěná, a kdAyž chci skočit dEo sedla,
kope, kouše, prHostě nemá mrEavy.
R1:Když řeknu "čHehý", jde klidně "hEot",
když jí dám vF#7ostruhy, zastaví krHok,
Eechno dělá nHavopak, teď dAostala chuť nEa koňak
a na pravej nHámořnickej grEog.
2:Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
3:Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
R2:Řeknu "čHehý", jde klidně "hEot",
dám jí vF#7ostruhy, zastaví krHok,
Eechno dělá nHavopak, teď dAostala chuť nEa koňak
a na pravej nHámořnickej grEog.
3:Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
R1:+ /: Ea na pravej nHámořnickej grEog ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:57.918+00:00
Výsledky hledání: